Práce na dialýze je v podstatě multioborová

MUDr. Katarína Nehézová nastoupila do dialyzačního střediska Fresenius NephroCare v areálu Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze již před deseti lety a i dnes jí tato práce přináší radost a uspokojení, zejména pak díky vědomí, že svým pacientům může poskytnout maximum nejlepší dostupné péče v oboru.   

Čím vás oslovila právě nabídka společnosti Fresenius Medical Care?

V době, kdy jsem do společnosti nastupovala, jsem byla rok po promoci, již s určitou zkušeností s dialýzou z předchozího pracoviště. Nabídka přišla náhodně a vzhledem k tomu, že mě práce na dialýze na předchozím pracovišti bavila, zaujala mě. Byla jsem jednou z prvních „mladých lékařů“, které společnost přijala a umožnila mi absolvovat předatestační přípravu. Atestaci z nefrologie jsem následně úspěšně složila.

V dialyzačních střediscích Fresenius NephroCare můžete pracovat s nejmodernější zdravotnickou technikou, jaký je to pocit?

Pokud může lékař pacientovi nabídnout tu nejlepší dostupnou péči v daném oboru, je to skvělé. To vědomí, že pro něj dělá maximum, je jistě uspokojující.

Co vás překvapilo na dialýze?

Rozsah péče. Že nejsem „pouze“ nefrolog a dialyzační lékař, ale potřebuji mít poměrně hluboké znalosti z celého vnitřního lékařství, orientovat se i v chirurgických oborech, jelikož denně řeším spíše komplikace vyplývající z komorbidit pacientů, než z vlastní dialyzační procedury. Vzhledem k tomu, že jsou na mnoha střediscích prováděny i akutní dialýzy u nestabilních pacientů, je lékař dialyzačního střediska často i „intenzivistou“. V případě zavádění permanentních dialyzačních katétrů pak v podstatě provádí i „malou chirurgii“.

Vzpomenete si na nějaký okamžik nebo událost, kdy jste cítila uspokojení z práce, potvrzení, že jste si vybrala správnou práci?

Úspěšné zařazení pacienta na čekací listinu k transplantaci ledviny a následná transplantace je samozřejmě nejvíc uspokojujícím cílem pro pacienty, kteří jsou toho schopni. Vzhledem k tomu, že dialyzovaní pacienti řeší cestou dialyzačního střediska všechny svoje stížnosti a přidružené nemoci, každá správná diagnóza a následná úspěšná léčba přináší pocit uspokojení.

Ve kterém okamžiku jste chtěla svoji práci vzdát?

Vzdát jsem ji nechtěla nikdy. Práce ve zdravotnictví je obecně hodně náročná, časově i psychicky, ale naplňuje mě.

Kdy jste měla pocit, že to nezvládnete a proč se to změnilo?

Přesvědčení, že to nezvládnu, jsem neměla nikdy. Strach samozřejmě ano, zejména v začátcích, kdy jsem byla krátce po promoci a zkušenosti jsem spíše sbírala, než abych z nich mohla čerpat.

Kdy jste překonala sama sebe?

Pokaždé, když v akutních situacích zachovám klid a zajistím tak rychlou a adekvátní léčbu závažného stavu pacienta.